Někdy cca předminulej tejden se mi stala hrozně, pekelně a vyjebaně zákeřná věc. Začalo to úplně nevinně - Šlo se do hospody. Do hospody, kde sem Viktorii (Jo, to je ta červenovlasá girlfriend, s kterou vás spamuju na instagramu a na ulici) po asi půl roce požádal vo vztah, ta řekla jo, takže.... happyend, fanfáry, pozitivní zakončení, titulky, hudba od Hanse Zimmera, navnazení na pokračování, plot twist cliffhanger, potitulková scéna, atd. atd.... Moc hezký? Tak to ty vole, kamarejde... pěknou píču!!
Normálně jestli se o mně od ledna 2017 vysílá v nějakým alternativním vesmíru seriál, tak ten večer zcela definitivně probíhalo finále posledního dílu tý řady.
Na magii jsem nikdy nevěřil, ačkoliv vždycky ožralej řvu na ulici "SHAZAM!" a doufám v nejlepší, ale nikdy nic. Kokot tomu ale chtěl, že se magie probrala právě v ten moment.
Normálně jsem asi 12 sekund ve vztahu, vezmu pivo, že se napiju a.....Mě to do píči nechutná. The fuck??
Vezmu cigáro, že s ním zaženu tu jistou nevoli, která se ve mně probudila k pití. Potáh sem si a ty kokot sem se div nezblil. Na otázku "Vy jste mi někdo do cigár dal tabák na vykuřování skleníků" na mně všichni čumí jak na čuráka. A ne, to není normální, jestli ste chtěli rypálkovat. Normálně na mně totiž všichni čumí jak na sjezda. Takže se úplně zhrozeně, s pocitem největšího strachu pomalu, hodně pomalu, s vyvalenejma očima, rozklepanym spodním rtem a slinou někam lehce k poklopci otáčim na svojí novou holku a říkám jí... "Co jsi kurva zač?"
Naštěstí magie neexistuje. Nějak to přešlo a žiju život jako od ledna 2017. Což mě ale přivádí na příšernou myšlenku.....že "SHAZAM!" řvu po nocích úplně zbytečně.
